
Bl. John Henry Newman: Proč bychom měli chtít žít podle víry? Všechny věci v rámci tohoto světa děláme skrze víru v slovo těch druhých. Skrze víru jasně víme, kde je naše místo ve světě, jaké jsou okolnosti, známe i naše práva a privilegia, víme, což znamená slovo štěstí. Skrze víru známe své rodiče, bratry a sestry, svůj věk a také vlastní smrtelnost. Proč by tedy mělo být náboženství výjimkou?
Na mé domácí webové stránce mám umístěné šikovné zařízení, které zobrazuje zajímavé citáty. Nikdy nevíte, jaký citát bude následovat. Některé jsou zábavné, některé s hlubokou myšlenkou, jiné neslušné, hloupé nebo nesmyslné.
Z těch hloupých citátů je mým oblíbeným jeden od Groucha Marxe: "
Čas letí jako šíp. Ovoce letí jako banán." Chápete?
Dnes se mi však zobrazil citát od Georga Bernarda Shawa: "
Existuje jen jedno náboženství, ačkoli ve stovkách různých forem." Tento je pro Shawa typický, protože s Chesterton pravidelně debatovali o ničem a zároveň o všem. Je to pro něj typické, protože hodně z toho co napsal, se na první poslech zdá být vtipné nebo moudré. Když si to však přečtete znovu, bude vám to připadat hloupé a nesmyslné. Jeho aforismy jsou více méně anti-Chestertonovské tak, jako i ďábel je anti-svatomichalský.
Tak co sakra myslel tím, že: "
Existuje jen jedno náboženství, ačkoli ve stovkách různých forem?>" Myslel tím, že všechna náboženství jsou skutečnými cestami ke stejné pravdě. Neznamená to vlastně o nic víc než, že: "Víra je jako hora a my všichni na ni lezeme různými cestičkami." Má to velmi blízko k subjektivnímu citátu: "Každý hledá Boha vlastním způsobem." To má zase velmi blízko k dalšímu: "Nechte nás všechny najít vlastní pravdu" nebo ke klasickému: Zajímám se o duchovno, ale ne o náboženství."
Shaw má pravdu v tom, že existuje jen jedno náboženství, ale mýlí se v tom, že existuje ve stovkách různých forem. Pokud vůbec náboženství existuje, tak pouze v jediné formě. Tuto formu je však možné různě překrucovat, ale i tak mluvíme jen o jedné formě.
Co myslím tím, že: "Pokud vůbec náboženství existuje, tak pouze v jediné formě." Pokud tedy náboženství existuje, musí být konkrétní. Musí něco obsahovat. Povrchní "náboženský" sentiment se nepočítá. Zasněné pocity "jednoty s vesmírem" nejsou dost spolehlivé. To, že někomu vlhne oko při pohledu na štěně nebo kotě, ještě nepředstavuje náboženství. Náboženství má dogmata. Má v sobě něco, co se vám dostane do hlavy a můžete o tom diskutovat a debatovat. Náboženství má morální filozofii. Má historii. Týká se skutečných lidí. Má liturgii. Má své knihy, slova, obřady, činnosti a všechno to je buď pravda, nebo lež.
Právě proto je katolická víra náboženstvím. Takže hinduismus, islám, judaismus, buddhismus, sekta Svědků Jehovových a celý dlouhý dopis dalších náboženství s ním souvisí. Proč jsem tedy řekl, že existuje jen jediná forma náboženství? Protože pokud jde o náboženství, již jeho definice udává, že náboženství se z něčeho skládá. Pokud je v tom něco pevnéno, to něco musí být buď správně, nebo nesprávně. Pravda nebo lež. Náboženství prostě nemůže být něčím zajímavým z minulosti nebo zábavným koníčkem pro lidi, které tato oblast zajímá. Pokud tedy náboženství existuje, mluví tak o sobě, že není jen zajímavé a zábavné, ale zároveň, že je pravdivé a proto musíme prověřit, zda jde o pravdu nebo ne.
Vyberte si: katolická víra nebo ateismus?
Pokud je katolická víra pravdivá, tak ostatní náboženství nemohou být jejími dalšími formami. Existují jen její formy, které vznikly před ní nebo po ní. Náboženství, které jsou starší než katolická víra jsou jejími předběžnými formami. Jinými slovy, svým způsobem poukazují na úplnost katolické víry. Animismus, pohanství, hinduismus, buddhismus, šintoismus a judaismus v menším nebo větším rozsahu poukazují na úplné odkrytí Ježíše Krista.
Ostatní náboženství, které přišly po katolické víře a jsou zároveň jejími obměnami, tedy islám, protestantismus a všechny ostatní nově vzniklé New Age náboženství, jsou v jistém smyslu reakcemi proti monolitické pravdě katolické víry.
Samy o sobě vedly lidi buď k úplnosti katolické víry nebo k ateismu. Tento proces samozřejmě neprobíhá u všech lidí. Někteří se neřídí logikou. Vůbec nepřemýšlejí. Nemají "zcela konzistentní názor." Přesto je to pravda jako lusk. John Henry Newman píše, že: "
Ve skutečné filozofii neexistuje žádná střední cesta mezi ateismem a katolickou vírou ... opravdu jednotný názor musí pod takovým vlivem zahanbit jedno nebo druhé."
Zdroj:
www.patheos.com, 15. 1. 2015
Převzato z
www.lifenews.sk,
článek z 27. 10. 2016 naleznete
zde.